Televize o Babišových dluhopisech: Málo faktů, argumentů, častá bagatelizace

Andrej Babiš čelí v posledních několika měsících podezření z daňových machinací, jež mohly stát připravit o miliony korun na daních. Tím, kdo nejvíce ovlivňuje mínění české veřejnosti – a tedy voličů – jsou stále ještě nejsledovanější televize, a to zejména v hlavních zpravodajských relacích. Deník FORUM 24 analyzoval, jak se k zásadnímu případu postavily a výsledek je jasný: Vzhledem k závažnosti je zpráv velmi málo, celou věc často bagatelizují a hlavně nenabízejí dostatek informací, podle nichž by se potenciální volič mohl plnohodnotně rozhodovat,

Babišův problém se týká hlavně nákupu korunových dluhopisů Agrofertu v roce 2013 za téměř 1,5 miliardy korun, z jejichž výnosu Babiš neplatí daně. Údaje o příjmech, které sám ministr financí zveřejnil, zavdaly příčinu k pochybám o tom, zda měl na nákup dluhopisů dostatek finančních prostředků. Babiš však neváhal a zanedlouho vyrukoval s novou částkou obohacenou o nezdanitelné příjmy. Ty už na nákup dluhopisů dosáhly, aby tento nový důkaz podložil, nechal si vypracovat dvěma firmami audit. Jenže i zde se ukázaly nesrovnalosti. Audit není audit, nezkušená daňová poradkyně chybuje v rozdílu mezi čistým a hrubým příjmem a transakce se zdají být účelové. Je patrné, že čím více informací ohledně svých financí Babiš odkrývá, tím více pochybností a nedůvěry vzbuzuje. Nyní musí do konce dubna na půdě poslanecké sněmovny vysvětlit veškeré otázky týkající se jeho hospodaření s penězi, včetně nákupu korunových dluhopisů.

Rešerše mapuje, jak o celé této – postupně se větvící – kauze informovaly zpravodajské relace v prime-timu. Události (ČT), Televizní noviny (Nova) a Zprávy (Prima), jakožto nejsledovanější zpravodajské pořady u nás, mají z hlediska informovanosti na diváky výrazný vliv, a mohou tak ovlivnit jejich názory a postoje. Samozřejmostí by tak měla být ve zpravodajství objektivnost, vyváženost a dostatek relevantních informací, proto se v této rešerši podíváme nejen na vyznění jednotlivých reportáží, ale také na to, zda byla divákům sdělena dostupná a známá fakta, případně jakým způsobem byla prezentována. Informace pro srovnání budeme čerpat z dalších dostupných zdrojů, které se tímto problémem zabývaly, například investigativní pořad České televize Reportéři ČT, 168 hodin, využijeme i argumentace samotných aktérů z pořadu Otázky Václava Moravce.

Sledované období bylo stanoveno od 1. ledna 2017 do 24. března 2017 na téma: Babiš, dluhopisy, takto bylo zadané v Newton Media Search. Z vygenerovaných zpráv byly odstraněny ty, které se netýkaly dluhopisů a zmiňovaných pořadů. Za problematické může být pokládáno určování celkového vyznění článků – jedná se o subjektivní pohled. Aby byl tento nedostatek co nejvíce eliminován, byla zde zvolena následující metoda. Neutrální je ta zpráva/reportáž, která je z hlediska názorů vyvážená, žádná z argumentačních stran zde není v dominantním postavení, moderátor je nestranný, nepodsouvá a nepřejímá argumenty žádné ze stran. V případě, že se zpráva v některé z částí příliš vymyká, například je v ní zřetelně více prostoru dáno argumentům Andreje Babiše, nebo se moderátor přiklání na jeho stranu, je zpráva označena jako kladná, v opačném případě záporná. Vzhledem k tomu, že mnohdy odklon není tak razantní, byly zde přidány ještě kategorie spíše pozitivní a spíše negativní. Výjimku představuje událost konstruovaná tak, aby celý problém potlačila, vyváženosti argumentů je sice dosaženo, moderátor je neutrální, ale celkové vystavění zprávy slouží k marginalizaci problému, v tomto případě je tak hodnoceno jako pozitivní, nebo spíše pozitivní.

Leden

Co se týká množství článků na téma Babiš a dluhopisy, je stejně zastoupené jak ve veřejnoprávní České televizi (13), tak i na komerční stanici Nově (13). Nejméně se o dluhopisech v daném časové rozpětí informovalo v hlavním zpravodajství na Primě (7). Na Primě se však jako první objevila informace o podání trestního oznámení na A. Babiše kvůli krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku (Prima 4. 1. 2017). Prima zde vycházela z informací z Echa24.

Kolem spojení A. Babiše a dluhopisů se však více začalo ve zmíněných pořadech hovořit až po reportážích 168 hodin s názvem Křišťálově čisté a Reportérech Ministerské počty. V těchto reportážích se odhalují nepřesnosti ohledně čísel, která sám ministr financí uvedl jako směrodatná. Analytička Lenka Zlámalová z uveřejněných dat vycházela a zjistila, že částka, kterou Andrej Babiš zveřejnil, nestačila pokrýt nákup dluhopisů v roce 2013. Babiš poté částku navýšil o nezdanitelné příjmy, Lenku Zlámalovou nazval „lhářkou“ a pořad Reportéři za „zkorumpovanou pakáž“, která dělá reportáže na objednávku (168 hodin 29. 1. 2017, Reportéři 30. 1. 2017) Nemělo by však zapadnut, že novináři vycházeli pouze z dat, která uveřejnil sám ministr financí.

Částečně o tomto rozkolu informovala den po odvysílání pořadu Reportéři Česká televize v Událostech. Informace zde však nebyly úplné, přitom je Česká televize měla k dispozici. Divák se tak z úst moderátorky dozví, že „…z dokumentů vyplývá, že ministr financí neměl na nákup dluhopisů Agrofertu dostatečné příjmy“, již jej však mine informace o náhlém navýšení částky po konfrontaci s nesedícími financemi (ČT 31. 1. 2017). Ve velmi podobném duchu je odvysílána i kratičká zpráva na Nově (Nova 31. 3. 2017). Televizní stanice Prima se v tomto vydala bulvárním směrem a v reportáži s názvem Předvolební kampaň přiostřuje, mluví se o pindících odvysílala část debaty z pořadu Partie, v níž byl A. Babiš jedním z diskutujících. Jak je již patrné ze samotného názvu, rozhodně se nejedná o seriózně zpracovanou reportáž. Záznam je vybrán a konstruován tak, aby diváka pobavil či znechutil – záleží na vkusu každého. Sledující je tak touto cestou informován o pravděpodobnosti, že ministr financí nosí slipy a cítí se být obnažen. Relevantních informací, co se týká nákupu dluhopisů a okolností s tím spojených, se zde divák nedopátrá (Prima 29. 1. 2017).

Únor

Do poloviny února všechny vybrané pořady o dluhopisech informovaly v rámci dění v Poslanecké sněmovně ČR, v níž spor o dluhopisy a nesrovnalosti kolem nich poslanci hojně řešili. Zlom nastává v půlce února, v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) vystoupí Andrej Babiš společně s ekonomem Luďkem Niedermayerem. Krátký sestřih se poté objeví i ve večerních Událostech. Zatímco v OVM okolnosti okolo dluhopisů vyznívají negativně – jsou totiž konfrontovány s argumenty L. Niedermayera, který poukazuje na nesrovnalosti a střet zájmů ministra financí v této souvislosti – v hlavní zpravodajské relaci a konkrétním sestřihu vyznívá celková debata ve prospěch A. Babiše. Moderátor oznamuje, že by podle L. Niedermayera měla finanční správa prověřit firmy, které vydaly nedaněné korunové dluhopisy. S tím Andrej Babiš souhlasí a „ony výhody“, jež mu plynou z dluhopisů, jak sám uvedl: „… aby s tím nebyl problém, tak já tyhle peníze dám na charitu.“ (ČT 12. 2. 2017) Zpráva se tak potýká s nedostatkem informací a nenastiňuje fakta a problémy, jež v pořadu vyvstaly.

Problém 1. Nidermayer poukazuje na nesrovnalosti v nákupu dluhopisů A. Babiše, nezdá se mu 6% úrok a také je podle něj zajímavou indicií, jestli v případě Agrofertu skončily dluhopisy u jeho vlastníka. Daňová správa by se tedy podle L. Niedermayera měla na tyto a podobné případy – zejména ty s vysokým úrokem – zaměřit, případně daň doměřit. Zde však z pohledu ministra financí vyvstává další kolize v podobě střetu zájmů. 2. Finanční správa, která by měla být v tomto směru činná, totiž spadá pod Ministerstvo financí ČR, tedy pod A. Babiše. V OVM ministr opakoval, že finanční správa je absolutně nezávislá, tudíž ji nemůže nijak úkolovat. Nicméně v závěru rozhovoru potvrdil, že případy budou došetřené (OVM 12. 2. 2017). Toto jsou tedy informace, které ve zpravodajském pořadu Události nezazněly. Sporná je však i informace, která zazněla. 3. Andrej Babiš uvádí, že dá finance, které získal prostřednictvím dluhopisů na charitu, aby s tím „nebyl problém“. Otázkou je, proč zrovna tuto informaci ČT v Událostech uvedla na úkor jiných informací. Zpráva pak v celkovém vyznění působí ve prospěch A. Babiše a je ochuzena o důležité informace, se kterými by divák pro posouzení komplexní situace měl být obeznámen (ČT 12. 2. 2017). Podobná situace se opakuje o den později, kdy v reportáži Danění výnosů korunových dluhopisů opět chybí část informací a v závěru je zmíněn Babišův dar z výnosu dluhopisů na charitu s dodatkem, že již dnes na ni přispěl první milion (ČT 13. 2. 2017).

V televizních novinách (Nova) v reportáži „Korespondenční hádka premiéra s ministrem“, redaktorka přejímá argument A. Babiše z předchozího příspěvku. A. Babiš: „Pan premiér proti mně dělá kampaň, je to pokrytecké. Mohl už dříve navrhnout, aby se ty dluhopisy zdaňovaly a napravit Kalouskovu chybu.“ Redaktorka poté vznáší řečnickou otázku, proč tedy B. Sobotka neřešil dluhopisy již dříve (Nova 16. 2. 2017). Stejně tak lze ovšem namítnout, proč je dříve neřešil i Andrej Babiš jako ministr financí a hlavní propagátor boje proti korupci.

Další reportáž Dva kohouti v jedné koalici se už nesejdou je vlastně celá tvořena sestřihem výroků A. Babiše a B. Sobotky. Téma dluhopisů v ní sice zazní, ale postrádá zde nějaký hlubší smysl. Divák se nedozví žádné relevantní informace. Reportáž je konstruována tak, aby vyvolala dojem, že jde pouze o předvolební boj, jehož jsou dluhopisy součástí. Aby divák ani na okamžik nepochyboval o tomto faktu, redaktoři toto několikrát zdůrazní (Nova 17. 2. 2017). V celkovém vyznění tak reportáž problém s dluhopisy bagatelizuje.

Březen

V březnu zveřejňuje Andrej Babiš audit svých příjmů, který zadal vypracovat dvěma auditorským firmám EY a PWC. Postupně se zjišťuje, že vlastně o žádný audit jako takový nešlo, našly se další nesrovnalosti ve finančních částkách, a v neposlední řadě tento dokument odkryl transakce, které navozují atmosféru možného daňového úniku. Andrej Babiš jakékoli polemiky na toto téma odmítá, chybu omlouvá nezkušenou účetní, tvrdí, že vše vysvětlil a vše je legální. Babiš naopak kárá svoje oponenty v čele s premiérem Sobotkou, že mohli korunové dluhopisy v rámci zákona zdanit, což on prý udělá a výnos získaný z nedaněných dluhopisů hodlá dát na charitu.

Informaci o auditu vysílá Česká televize 10. března a zazní v ní všechny v té době dostupné informace. Moderátor: „Z auditů příjmů Andreje Babiše vyplývá, že měl dost peněz na nákup korunových dluhopisů své někdejší firmy Agrofert. Zkoumání zadal sám ministr financí. Samotné společnosti EY a PWC, které prověrku dělaly, upozornily, že jejich zprávy nepředstavují audit podle mezinárodních standardů.“ (ČT 10. 3. 2017) Později nastolují i informaci o chybující účetní a Babišově nezdaření prosadit zdanění dluhopisů v rámci zákona, který měl daňově zvýhodnit dárce krve (ČT 14. 3. 2017).Kauze se poté Česká televize věnuje i následující dny, kdy v reportáži Babišovy daně dostanou větší prostor oponenti A. Babiše, s tím, že by ministr financí měl své příjmy vysvětlit (ČT 15. 3. 2017).

Také Nova informuje 10. března o auditu ministra financí, na rozdíl od ČT zde však některé informace chybí. „Babiš zveřejnil závěry zpráv auditorských firem o svých příjmech. Uvádí se v nich, že měl v letech 1996 až 2015 příjmy 2,4 mld. Kč, tedy prokázal, že měl dostatek peněz na nákup dluhopisů.“ (Nova 10. 3. 2017) O tom, že se nejedená o audit podle mezinárodních standardů – což bylo potvrzeno samotnými firmami –, se v reportáži nemluví. Informace je doplněna až v reportáži následující den.

V Televizních novinách (Nova) jsou často reportáže konstruovány pro vytvoření dojmu konfliktu, bohužel tím často utrpí fakta a argumenty, o něž jsou reportáže ochuzeny. Příkladem jsou dvě zprávy ze 14. března Vládní koalici provázejí hádky od jejího vzniku a Koaliční spor o dluhopisy rychle vyšuměl? O dluhopisech se zde divák nedovídá žádné relevantní informace. Zprávy jsou vystavěné tak, aby divák pochopil, že se jedná o předvolební boj. Moderátor dodává: „Kauza korunových dluhopisů není jediná, která otřásla koalicí a pak se rozplynula.“ (Nova 14. 3. 2017). V podobném duchu informuje i druhá reportáž: „Spor o korunové dluhopisy na vládní úrovni zřejmě končí. To, co vypadalo na další válku v koalici, během pár hodin vyšumělo téměř do ztracena.“ Tato tvrzení jsou dokreslena politologem a sociologem, kteří vyjadřují kladný postoj k tomu, že se nám blíží volby, a strany se tedy „hašteří“ (Nova 14. 3. 2017). Problém je tak bagatelizován a divákovi se předkládá, že není třeba se jím hlouběji zabývat.

Více informací je sděleno až o dva dny později v reportáži Obcházení zákona? Sobotka opět útočí na Babiše, v rámci níž je v závěru veden rozhovor s analytičkou Lenkou Zlámalovou. Ta v reportáži nastiňuje informace ohledně auditu (Nova 16. 3. 2017). Případu se Televizní noviny věnují i následujících několik dní, kdy jsou informace přece jen o něco bohatší. Je zde snaha o popsání vývoje okolo dluhopisů například v reportáži Případ údajných daňových úniků ministra Babiše (Nova 19. 3. 2017). Problematická je potom reportáž z 23. března, v níž se cituje dopis A. Babiše předsedovi vlády, ve které chybí vyjádření protistrany. Divák tak slyší pouze Andreje Babiše, který si stěžuje, že jej chce sněmovna lynčovat, viní ho bez důkazů a poslanci mu nechtějí dát prostor, aby se sám obhájil (Nova 21. 3. 2017).

Na Primě se dluhopisům a auditu tolik prostoru nedostávalo. Zprávy jsou více emotivně zabarvené, a zatímco v Událostech (ČT) se dává velký pozor na to, aby komentátor zastával neutrální postoj, na Primě se od tohoto upouští a moderátor klidně divákům emotivně sděluje, že pokud jsou dárci krve, kteří čekají na daňový odpočet, tak se kvůli A. Babišovi nedočkají. Moderátorka dodává, že si zdaněním výnosů z korunových dluhopisů, ministr financí chce vyřešit jakousi svou osobní situaci (14. 3. 2017). Zpráva je celkově vůči Babišovi negativní.

Jak je patrné z grafu negativně vyznívající zprávy k Babišovi a dluhopisům zazněly nejvíce na Primě (Zprávy). Bohužel málokdy byly podepřeny nějakými argumenty. Negativita vyplývala nejčastěji z vystavění zpráv, které byly zesměšňující, viz reportáž o „pindících“, případně komentářů moderátorů, kteří nebyli nestraní. Na druhé straně, nejvíce pozitivních zpráv zaznamenáváme v Televizních zprávách na Nově. I zde jde často o konstrukci, kdy je reportáž zabarvena nějakým předem daným způsobem a fakta zde zanikají. Neutralitu si ze sledovaných stanic udržuje zejména ČT a její Události, nicméně i zde najdeme sporné reportáže.