Gross, Kocourek, Babiš. Osudné kauzy politiků dnes média nezvládají

Kauzy „křišťálově čistých“ financí Stanislava Grosse, „odkloněných“ financí Martina Kocourka i Čapího hnízda a dluhopisů Andreje Babiše mají mnoho společného. V čem se však zásadně liší, je úloha médií v nich – zejména proto, že v době působení Grosse či Kocourka ani jeden z nich žádná nevlastnil.

Byla to Mladá fronta DNES, která v lednu 2005 rozvířila kauzu financování bytu bývalého premiéra Stanislava Grosse. Zjistila, že premiér nemohl mít na nákup dostatek financí, a proto jej konfrontovala s dotazem, jakým způsobem byt financoval, čímž spustila koloběh zavádějících, mnohdy až humorných odpovědí. Podobně tomu bylo i v kauze Martina Kocourka, který nebyl schopen vysvětlit nejasný obchod s dluhopisy. I v této kauze sehrála důležitou úlohu velká média, hlavně Mladá fronta DNES, která na nejasnosti v listopadu 2011 upozornila. Výsledkem byl propad volebních preferencí, zejména u tehdejšího premiéra Stanislava Grosse, a následně podání demisí a jejich schválení prezidentem republiky.

Co je dnes stejně? Žaloba, zákon a charita

V celé kauze „Gross“ Mladá fronta DNES – v té době pod záštitou německých vlastníků – a její novináři v čele s Jaroslavem Kmentou, Jiřím Kubíkem a dalšími důsledně mapovali celou aféru a aktivně se snažili zjistit informace zcela prostým pokládáním otázek a ověřováním informací.

Reakcí Stanislava Grosse bylo nařčení z politické kampaně a vyhrožování žalobou konkrétním novinářům, kteří o něm psali.

Gross se také náhle pod tíhou obvinění rozhodl dát 900 tisíc korun na charitu a inicioval předložení přísnějšího zákona o střetu zájmů tak, aby byl více pod kontrolou majetek politiků. Nic mu to však nebylo platné, ačkoli za ním ČSSD stála, jeho preference v očích veřejnosti rychle klesaly a stal se natolik nedůvěryhodným, že mu nezbylo nic jiného než odejít.

Podobně se vyvíjela i kauza bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka. Mladá fronta DNES upozornila na nejasný obchod s dluhopisy, do jehož vysvětlování se bývalý ministr také řádně zamotával. Vymotalo jej po měsíci až přiznání o „odklonu“ financí, o které se nechtěl dělit se svou ženou při rozvodu. I on pod nátlakem rezignoval.

U kauz spojených s Andrejem Babišem z poslední doby – Čapí hnízdo a dluhopisy – se setkáváme s podobnou politickou rétorikou. Andrej Babiš dosud nebyl schopen dostatečně vysvětlit své finanční transakce, mnohdy se do svých výpovědí zamotává a odporuje si. I on žaluje média, jen ne ta svá (nyní jsou ve svěřenském fondu), ale ta veřejnoprávní. Také Andrej Babiš pod tíhou obvinění rozdává na charitu peníze, které získal díky využití tzv. daňové optimalizace. A i on je iniciátorem zákona, který má tuto „chybu“ napravit a korunové dluhopisy zdanit. Na rozdíl od výše zmíněných však Andreji Babišovi zásadním způsobem preference neklesají – alespoň podle posledních dat agentury STEM.

Co je jinak? Média a prezident

Důvody rozdílů můžeme hledat v proměně mediálního prostředí. Právě tlak velkých médií, který byl v minulých kauzách na aktéry vyvíjen, zde nyní chybí. Jestliže byla Mladá fronta DNES ve zmíněných kauzách dominantním aktérem, dnes je spíše jen pasivním komentátorem a mnohdy je více aktivní v bagatelizování a relativizování kauz týkajících se Andreje Babiše. Je to patrné z analýzy, kterou vypracoval deník Forum 24 a jež se zaměřovala na to, jak média o těchto kauzách informovala. Zásadním faktem je, jak jsou kauzy spojené s Andrejem Babišem méně prezentované na titulních stranách. Ještě důležitější je však ono relativizování, bagatelizace a prostor, který je v novinách dán samotnému Babišovi.

Druhým zásadním rozdílem je postoj prezidenta. U Grosse ani u Kocourka nenastal problém s tím, že by prezident nějakým způsobem bránil či veřejně takovýmto způsobem zpochybňoval demisi ministra či předsedy vlády. Nestalo se, že by se prezident tolik klonil k jedné osobě a rozhodoval a prezentoval události v její prospěch, dokonce že by snad kvůli někomu zvažoval ohýbání ústavy. Vztah Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana je tak velmi nestandardní.

Demisí kauzy (ne)končí

Může se zdát, že i Andrej Babiš nakonec na „nedostatečné vysvětlení“ svých finančních záležitostí a dalších skandálů doplatil, protože stejně jako Stanislav Gross a Martin Kocourek bude muset odejít. Není tomu ovšem tak doslova. Zatímco kauzy Stanislava Grosse a Martina Kocourka zmíněné aktéry veřejně zdiskreditovaly, Andrej Babiš je – podle stávajících preferencí – pro mnohé občany důvěryhodnou osobou a jeho hnutí ANO tedy možným favoritem nadcházejících voleb. Stále má na své straně velká média a prezidenta, což může mít na veřejné mínění zásadní vliv.

Jestliže proti Babišovi viditelně stojí jeho političtí konkurenti, je pro něj velice jednoduché označit celou záležitost za politickou kampaň proti své osobě. Přiklánějí-li se k této interpretaci i velká média a prezident, je těžké tuto nerovnováhu v očích veřejnosti dorovnat. Ačkoli se o to některá internetová a další média snaží, nemají a ani nemohou mít takový dosah a mnohdy v rámci sociálních bublin přesvědčují již přesvědčené.